Akcie, dluhopisy, nebo také opce vydané ve formě tokenů, tedy tzv. security tokeny, mají být od března 2023 považovány ve všech členských státech EU za investiční nástroje. Změna má nastat na základě nařízení PILOT, které je součástí balíčku unijních předpisů „Digital finance package“ společně s nařízeními MiCA a DORA.
Nová definice investičních nástrojů
Nařízení PILOT rozšiřuje stávající definici investičního nástroje ve směrnici MiFID II transponované do českého práva především zákonem o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT). Nařízení PILOT v této souvislosti hovoří o principu technologické neutrality a zásadě “stejná činnost, stejné riziko, stejná pravidla”.
Na základě uvedené legislativní změny má být nově postaveno najisto, že za investiční nástroje je třeba považovat i nástroje vydané pomocí technologie sdíleného registru (DLT). DLT je technologií sdílených úložišť, kdy informace o transakcích (a dále např. o osobě držitele tokenu a jejich počtu) jsou uloženy na více místech (tzv. síťových uzlech) a synchronizovány pomocí mechanismu konsenzu, tedy nejsou uloženy pouze v jediné centrálně ovládané databázi, jako tomu standardně bývá u cenných papírů. Doposud jsme se nejčastěji setkávali s DLT v podobě veřejného, decentralizovaného blockchainu kryptoaktiv.
Uvedená legislativní změna může mít významné praktické dopady na činnost podnikatelů působících na trzích s krytpoaktivy.
Domníváme se, že ve světle rozšíření definice investičního nástroje o instrumenty vydané na DLT a zásad, ke kterým se nařízení PILOT hlásí, by měla regulace ZPKT dopadat nejen na investiční cenné papíry v „tradiční“ listinné nebo v zaknihované podobě, ale také na cenné papíry představované tokenem vydaným pomocí technologie sdíleného registru (DLT).
Například token představující akcie společnosti, jehož nákup a prodej bude vypořádáván prostřednictvím blockchainu, by nově měl být považován za investiční nástroj, se všemi důsledky z toho plynoucími.
Změna české právní úpravy a stanovisko ČNB
Změnu musí členské státy EU v souladu s nařízením PILOT promítnout do národních právních řádů nejpozději do 23. března 2023. Ze strany České národní banky (ČNB) byly k návrhu novely ZPKT, která má transponovat předmětné ustanovení, vzneseny zásadní připomínky.
Česká národní banka (ČNB) dosud zastávala názor, že tokeny se jako elektronické jednotky nepovažují za investiční cenné papíry ve smyslu ZPKT. Uvedený závěr vycházel ze skutečnosti, že české právo nepřipouští vydání cenných papírů a evidenci jejich vlastníků pomocí DLT (např. pomocí blockchainu).
K návrhu novely ZPKT v rámci připomínek ČNB mimo jiné zaznělo, že beze změny právní úpravy cenných papírů v českém občanském zákoníku nebude možné považovat security tokeny za investiční cenné papíry, a tedy ani za investiční nástroje.
Stanovisko ČNB vyjádřené v rámci připomínek k novele ZPKT vyvolalo diskuzi mezi odborníky v oblasti finanční regulace, z nichž část závěry ČNB nesdílí.
Přísnější režim pro kryptopodnikatele?
Dosavadní postoj ČNB znamenal také to, že vydávání a distribuce tokenů probíhala mimo striktní režim regulace podnikání na kapitálových trzích. Pokud by se výklad českého zákona změnil, přineslo by to zpřísnění regulatorního režimu pro podnikání v oblasti security tokenů.
Za současného stavu (před 23. březnem 2023) stačilo podnikatelům v řadě případů pouze získat živnostenské oprávnění pro provozování živnosti volné, obor „Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“ na základě ohlášení živnosti živnostenskému úřadu.
Od března letošního roku mohou být podnikatelé poskytující služby spojené se security tokeny považováni za poskytovatele investičních služeb. V takovém případě by byli oprávněni vykonávat svou činnost pouze na základě licence vydávané ČNB a v souladu se ZPKT nebo nařízením PILOT (této problematice se budeme podrobněji věnovat v samostatném článku).
Při posouzení otázky, zda dojde v České republice ke zpřísnění režimu regulace podnikání se security tokeny, bude mít rozhodující slovo ČNB. Na základě výše popsaných legislativních změn spojených s účinností nařízení PILOT by bylo možné usuzovat, že ČNB svůj dosavadní postoj k security tokenům změní. Z připomínek ČNB k návrhu novely ZPKT se to nicméně jeví jako nejisté. Je možné, že ČNB přistoupí k podrobnějšímu výkladu zákona na základě kvalifikovaných dotazů ze strany dotčených subjektů.