DeFi protokoly a s nimi spojené kryptoslužby zažívají v posledních dvou letech velký rozmach. Projekty decentralizovaných financí (z anglického Decentralized Finance) navazují na jednu z prvotních myšlenek kryptoměn – decentralizovat finanční systém a zpřístupnit základní finanční služby široké veřejnosti bez nadbytečných prostředníků.
Nařízení MiCA (Regulation on Markets in Crypto-assets) se v aktuálně dostupném znění finálního návrhu problematikou DeFi výslovně příliš nezabývá. Výjimkou je recitál (ustanovení preambule) 12a. Východiska obsažená v preambuli sice nejsou právně závaznou normou, ale představují jakousi důvodovou zprávu, a tedy důležité vodítko k interpretaci záměru evropského zákonodárce. Uvedený recitál tak může poskytnout důležité výkladové vodítko k otázce, zda se nařízení bude ve vztahu k DeFi projektům aplikovat, či nikoliv.
Aplikuje se MiCA ve vztahu k DeFi?
Recitál 12a stanoví, že pokud budou služby související s kryptoaktivy poskytovány plně decentralizovaným způsobem bez jakéhokoli prostředníka, pak nespadají do působnosti MiCA. Dále ve vztahu k samotným virtuálním aktivům je stanoveno, že pokud určité kryptoaktivum nemá identifikovatelného emitenta, pak se na něj nevztahují vybrané části MiCA upravující zejména podmínky vydání kryptoaktiv, tokenů vázaných na aktiva a elektronických peněžních tokenů (typicky tzv. stablecoiny). Konkrétně jde o hlavy II, III a IV návrhu nařízení. Pokud ale kryptopodnikatel poskytuje služby spojené s kryptoaktivem bez určeného vydavatele, na jeho podnikání se již MiCA vztahuje v plném rozsahu. Typicky může jít o kryptosměnárny.
Kdy jde skutečně o decentralizované služby
Z preambule MiCA tedy lze dovodit určité výjimky ve vztahu k DeFi projektům. Přesnou definici DeFi projektů, na které MiCA nedopadne, však nařízení neobsahuje. Nenajdeme zde ani žádný typizovaný výčet DeFi subjektů. Je proto nutné zkoumat, co znamená, že je služba poskytována „plně decentralizovaným způsobem a bez jakéhokoli prostředníka“. V zásadě jde totiž hlavně o to, zda je posuzovaný kryptoprojekt zcela decentralizovaný, nebo obsahuje i určité prvky centralizace nebo je zde přítomen prostředník. Ne všechny DeFi projekty totiž této definici odpovídají, ačkoli marketingově nebo v rámci své komunity jsou tak označovány. Obecně lze říct, že pokud za projektem prokazatelně stojí alespoň jedna identifikovatelná entita, nebude již zřejmě považován za plně decentralizovaný.
Nařízení MiCA dosud plně neprošlo legislativním unijním procesem a nemáme tak zatím k dispozici ani žádné relevantní názory dohledových či justičních orgánů ve vztahu k posuzování decentralizovanosti projektů. V budoucnu půjde zejména o to, jak striktní výklad nařízení bude a jak široce bude příslušnými orgány a soudy nařízení aplikováno. Pro posouzení míry decentralizace proto bude vhodné zkoumat zejména reálné fungování služby z pohledu ekonomického, technického a organizačního.
MiCA konkrétní výčet znaků DeFi neobsahuje. Hledání takových znaků je ostatně prozatím předmětem spíše akademických studií (například CeFi vs. DeFi — Comparing Centralized to Decentralized Finance, studie Imperial College of London). Níže proto uvádíme charakteristické prvky na základě našich dosavadních zkušeností a znalostí v oboru decentralizovaných financí. Dodejme, že nejde o finální výčet a také pohled regulátorů v jednotlivých členských státech i na unijní úrovni se může lišit.
Charakteristické znaky DeFi projektů:
- neexistence centrální autority, typicky entity, která by odpovídala za chod platformy, řídila její vývoj a/nebo brala z projektu výnos,
- neexistence subjektu, který by uživatelům platformy uchovával kryptoaktiva,
- držení governance tokenů decentralizovaným způsobem, tj. neexistence úzkého okruhu osob, který by držel většinu těchto tokenů a mohl by fakticky projekt ovládat,
- ověřitelnost všech transakcí prostřednictvím veřejné DLT (blockchainu),
- možnost provedení transakce bez nutnosti provést KYC/AML identifikaci uživatelů,
- pravidelné využívání smart contractu pro chod platformy a provádění transakcí,
- absence transakcí ve fiatu.
Pokud konkrétní služba naplní většinu výše uvedených bodů, pak se lze domnívat, že jde o skutečně plně decentralizovanou službu na kterou se MiCA nepoužije.
Rozlišení plně decentralizovaných služeb je tak jedna z mnoha dosud otevřených otázek aplikace MiCA a regulace obecně. Na tuto skutečnost upozorňují i některé mezinárodní organizace například Financial Stability Board (FSB), která monitoruje finanční systémy a vydává zákonodárcům nebo jiným orgánům doporučení. FSB v letošním roce reportovala, že podle jejího názoru celá řada služeb, které se za DeFi označují, ve skutečnosti do kategorie plně decentralizovaných služeb nepatří, tedy zpravidla nepodnikají v souladu s platnými předpisy.
Virtuální aktivum bez emitenta
S DeFi souvisí také problematika tokenů bez vydavatele. DeFi platformy často na „domácí“ platformě používají vlastní utility token, pomocí kterého jsou především placeny poplatky, např. za směnu jiných kryptoaktiv. Ne všechny takové tokeny využívané v DeFi však budou z pohledu MiCA kryptoaktivy bez emitenta.
Definice vydavatele kryptoaktiv dostála oproti původnímu návrhu znění MiCA značeného zobecnění. Podle aktuálního znění jde o fyzickou nebo právnickou osobu, případně o jiný podnik, který kryptoaktivum vydal. Definice tak dopadá na subjekty, které vypisují veřejnou nabídku tokenu nebo které usilují o zalistování tokenu na burze. Pokud existuje určitá osoba identifikovatelná v průvodní dokumentaci tokenu, resp. pokud tato osoba žádá o zalistování tokenu i mimo vlastní platformu, pak není pochyb o tom, že jde o vydavatele tokenu. Tito vydavatelé tokenu mají řadu povinností vyplývajících z MiCA, zejména zpracování podrobného whitepaperu (bílé knihy) k jimi vydávanému tokenu. Naopak, pokud žádný takový subjekt neexistuje, nelze po něm ani fakticky nijak stanovené povinnosti požadovat.
Jiná bude ale situace v případě, že identifikovatelný poskytovatel služeb souvisejících s kryptoaktivy (anglicky zkráceně „CASP“) poskytuje např. nákup a prodej výše popsaného tokenu bez emitenta nebo jinou službu s takovým kryptoaktivem související. Takový kryptopodnikatel podléhá standardní regulaci MiCA pro CASP a musí tak například včas získat speciální licenci a má povinnost vyhovět AML/KYC požadavkům.
Závěrem
Pomyslné základy nařízení MiCA byly postaveny v roce 2020, kdy většina DeFi projektů ještě neexistovala. To je patrně jeden z hlavních důvodů, proč MiCA decentralizované finance výslovně v zásadě neupravuje. Některé služby skutečně mohou skončit mimo rámec MiCA, ale v případě extenzivního výkladu vybraných ustanovení předpisu jich fakticky nemusí být mnoho.