Logo kryptoregulace

Data Act a krypto

Zatímco si poskytovatelé kryptoslužeb lámou hlavu, v jaké evropské jurisdikci budou mít šanci získat licenci podle nařízení MiCA (EU) 2023/1114 a jaké dodavatele či standardy zvolí pro splnění „travel rule“ dle nařízení TFR (EU) 2023/1113, valí se na ně i na vývojáře potenciálně další regulatorní oříšek: evropský zákon o datech – Data Act.
Ilustrace kryptoměny

Na konci června 2023 bylo mezi Evropským parlamentem a Radou EU dosaženo politické dohody o znění zákona o datech. Tímto předpisem se EU snaží pomoci využití dat, která exponenciálně narůstají spolu s rozvojem internetu věcí (IoT). Předpise přitom dopadá jak na průmyslová data, tak data generovaná v zařízeních spotřebitelů.

Právní úprava tak zcela nově požaduje, aby zařízení umožňovala snadný přístup k datům, která tato zařízení generují. Tato data mají být dále využitelná a potenciálně sdílená s ostatními dodavateli. Jinými slovy výrobci a poskytovatelé služeb ztratí svoje dosavadní výlučné postavení na základě generovaných dat. Mimo to úprava obsahuje pravidla, která poskytují zákazníkům svobodu měnit poskytovatele cloudových služeb pro zpracování dat; ochranu mikro, malých a středních podniků před nepřiměřenými smluvními podmínkami ve smlouvách o sdílení dat; zpřístupnění dat veřejnému sektoru v případě pohotovosti či v jiných výjimečných případech a pravidla pro interoperabilitu a rozvoj souvisejících standardů.

Byť se svým zaměřením zákon o datech nezdá být přímo relevantní pro kryptodvětví, Data Act výslovně upravuje i požadavky na „smart contrats for data sharing“. Ty by dle dostupných znění návrhu měly být robustní, srovnatelné s jinými smlouvami, ale dokonce i kontrolovatelné, přerušitelné a ukončitelné. Čtenářům našeho webu jistě není třeba vysvětlovat, jaké neřešitelné problémy by zejména požadavek na „kill switch“ přinesl jakémukoliv rozvoji De-Fi a Webu3 v EU.

S ohledem na text předpisu je evidentní, že všeobecně známý pojem chytrých kontraktů, jakožto samo-vykonatelného softwaru, je použit pro označení určité specifické kategorie nástrojů, které jsou srovnatelné s právně závaznými smlouvami. Jelikož však předpis nijak, v českém oficiálním překladu, tyto „inteligentní smlouvy o sdílení dat“ nikterak nedefinuje, zůstává otázkou, jak široce bude ustanovení vykládáno.

V tuto chvíli nezbývá než vyčkat finálního schválení a uveřejnění Data Act, pravděpodobně do konce letošního roku. Následně by mělo být možné zapojit se do připomínkování standardů pro chytré kontrakty, bude-li jejich vypracování zadáno ze strany Komise. Účinnosti Data Act se pak očekává do půli roku 2025.